[Tisk]  [Poslat e-mailem]  [Hledat v článcích]
Tlaková zařízení pracující s plynem, nebo plynová zařízení pracující s tlakem?
Datum: 30.5.2007
Autor: Alois Matěják - Tlak s.r.o.
Předmětem příspěvku je upozornit na skutečnost, že velké množství plynových zařízení dle vyhlášky č.21/1979 Sb. jsou i při výrobě stanoveným výrobkem dle NV č.26/2003 Sb. Plynové zařízení není stanovený výrobek z hlediska plynu, ale vyhrazené plynové zařízení a musí se na něm provést předepsané úkony tzn. výchozí revize dle vyhlášky č. 85/1978 Sb. a je nutná účast zástupců ITI Praha u potrubí kapalné fáze, které je VTL potrubím. Je tudíž úplně zavádějící a scestný názor, že stačí posouzení výrobku výrobcem a AO (NB) z hlediska PED a není nutná účast ITI Praha, SUIP (OIP) a revizních techniků. Vyhrazené plynové zařízení (rozvody) dle vyhlášky č. 21/1979 Sb. a vyhrazené elektrické zařízení (rozvody) dle vyhlášky č. 20/1979 Sb. není stanovený výrobek dle zákona č. 22/1997 Sb.. Stanovený výrobek dle příslušného NV je elektrický a plynový spotřebič (výrobek) ne rozvody elektrických a plynových zařízení. PED řeší nebezpečí tlaku a ne nebezpečí z hlediska elektrických a plynových zařízení nebo spotřebičů (výrobků). Bezpečnost těchto vyhrazených technických zařízení musí být posouzena při výchozích revizích.
Jsou to např.:
  • hasící zařízení
  • kryogenní nádoby
  • dýchací přístroje
  • kompresorové stanice vzduchu 10 bar (i pojízdný kompresor)
  • zásobníky P-B
  • ohříváky plynu v VTL regulačních stanicích

V poslední době se vyskytují scestné názory, že plynové zařízení se stalo při výrobě tlakovým zařízením.

Spojovat tak jednoznačně tlakové a plynové zařízení a dokonce říkat, že plynové zařízení se stalo tlakovým zařízením je zavádějící. PED řeší nebezpečí tlaku tzn. pevnosti tlakových zařízení, aby nedošlo k destrukci (výbuchu). Plynové předpisy řeší problematiku z hlediska těsnosti a bezpečnosti zařízení při spalování tzn. netěsností, které způsobí únik plynu s následným výbuchem nebo otravu (udušení) osob. I když požadavky na bezpečnost a jejich spolehlivost jsou u obou oblastí obdobné, sledují předpisy a normy z dané oblasti úplně jiný cíl.

Dalším problémem, na který bych chtěl upozornit je provádění výchozích revizí jak tlakového tak plynového zařízení. Vezmeme-li např. zásobník P-B. Byly na něm provedeny veškeré úkony dle zákona č.22/1997 Sb. a souvisejícího NV č.26/2003 Sb.

Daný případ je školní ukázkou nutnosti provedení výchozích revizí tlakových zařízení a výchozích revizí plynových zařízení. Sestava tlakových zařízení tzn. vystrojený tlakový zásobník se přiveze na místo instalace pod tlakem dusíku. Byl vlastně už uveden do provozu výrobcem jako sestava a byly splněny všechny povinnosti výrobce dle zákona č.22/1997 Sb. a NV č. 26/2003 Sb.. Z hlediska plynových předpisů je to tlaková stanice dle vyhlášky č. 21/1979 Sb. a vyhlášky č. 85/1978 Sb., z hlediska provozu tlakových zařízeních je to tlaková nádoba stabilní dle vyhlášky č. 18/1979 Sb. Po instalaci musí být provedena výchozí revize plynových zařízení dle vyhlášky č. 85/1978 Sb. a výchozí revize TNS dle ČSN 690012, před naplněním P-B. Při nich se musí prověřit správná instalace, oplocení, prostor bez vegetace, ochranné pásmo, neporušenost nátěru a výstroje při transportu, ochrana před atmosférickou elektřinou, ochrana před statickou elektřinou včetně prověření vodivého propojení spojů, provedení základů, vybavení výstražnými tabulkami atd.atd..

Výrobce nádoby nemusí nic vědět o přesném místě instalace, účelu zásobníku ( tlakové stanice). To vše ví a provádí montážní firma celého technologického zařízení a zajišťuje to plněním zákona č. 22/1997 Sb., ale i vyhlášek č.18/1979 Sb.,č.21/1979 Sb. a č.85/1978 Sb. a ČSN 69 0012.

Další společným problémem jsou zásobníky na čerpacích stanicích LPG. Montážní firma provede instalaci nádoby, montáž technologického zařízení, montáž podzemního potrubí kapalného P-B a stáčecího stojanu! Toto vše je znovu sestavou dle PED a musí mít též tovární štítek. Samostatný štítek může mít i potrubí. Musí se provést výchozí revize elektrozařízení, výchozí revize ochrany před atmosférickou a statickou elektřinou.

Plynové zařízení není stanovený výrobek z hlediska plynu, ale vyhrazené plynové zařízení a musí se na něm provést předepsané úkony tzn. výchozí revize dle vyhlášky č. 85/1978 Sb. a je nutná účast zástupců ITI Praha u potrubí kapalné fáze, které je VTL potrubím. Je tudíž úplně zavádějící a scestný názor, že stačí posouzení výrobku výrobcem a AO (NB) z hlediska PED a není nutná účast ITI Praha, SUIP (OIP) a revizních techniků. Vyhrazené plynové zařízení (rozvody) dle vyhlášky č. 21/1979 Sb. a vyhrazené elektrické zařízení (rozvody) dle vyhlášky č. 20/1979 Sb. není stanovený výrobek dle zákona č. 22/1997 Sb.. Stanovený výrobek dle příslušného NV je elektrický a plynový spotřebič (výrobek) ne rozvody elektrických a plynových zařízení. PED řeší, znovu opakuji, nebezpečí tlaku a ne nebezpečí z hlediska elektrických a plynových zařízení nebo spotřebičů (výrobků). Bezpečnost těchto vyhrazených technických zařízení musí být posouzena při výchozích revizích.

Pro vyjasnění otázek kolem stanovených výrobků uvádím Pravidla PED, která se vztahují na plynové zařízení.

Pravidlo 1/17
Otázka: Co se rozumí pod pojmem „standardní tlakové zařízení“ v čl. 1 odst. 3.1 týkajícím se potrubí?
Odpověď: Standardní tlakové zařízení není speciálně navrženo a vyrobeno pro určité dopravní potrubí, nýbrž je určeno k použití v řadě aplikací, včetně různých dopravních potrubí nebo například průmyslových potrubí. Jako typické příklady standardních tlakových zařízení spojených s potrubím, redukčními stanicemi nebo kompresorovými stanicemi lze uvést měřicí zařízení, armatury, regulátory tlaku, pojistné ventily, filtry,výměníky tepla,nádoby. Uvedená zařízení spadají do působnosti PED.

Pravidlo 1/19
Otázka: Vztahuje se PED na hydraulické a pneumatické konstrukční části a systémy, ve kterých se používají kapaliny nebo plyny skupiny 2?
Odpověď: Pro hydraulické a pneumatické konstrukční části a systémy, ve kterých se používají kapaliny nebo plyny skupiny 2 podle čl. 9 odst. 2.2, platí:
1. Z působnosti PED jsou vyjmuty:
1.1 v důsledku výjimky podle čl. 1 odst. 3.6 (např. směrnice o strojním zařízení):
  • potrubí a spojovací prvky pro kapaliny skupiny 2, jestliže DN ≤ 200, bez ohledu na velikost tlaku, a jestliže DN ≤ 200 a PS ≤ 500 bar;
  • potrubí a spojovací prvky pro plyny skupiny 2, jestliže DN ≤ 100 nebo PS.DN ≤ 3 500 bar;
  • tlaková výstroj (např. tělesa filtrů) nezařazená výše než dokategorie I;
  • hydraulická ovládací ústrojí, čerpadla a regulační armatury hydraulických systémů nezařazené výše než do kategorie I;
1.2 v důsledku výjimky podle čl. 1 odst. 3.10 (viz pravidlo 1/11):
  • hydraulická ovládací ústrojí (např. servopohony, válce);
  • čerpadla hydraulických systémů;
  • rozdělovače ovládání hydraulických systémů.
2. Do působnosti PED spadají:
  • veškeré akumulátory (vakového, pístového nebo membrá-nového typu);
  • tlaková zařízení, které nejsou vyjmuta podle bodu 1.

Pravidlo 1/28
Otázka: Vztahuje se PED na stanice dopravních dálkových potrubí, jako jsou kompresorové, regulační a měřicí stanice?
Odpověď: Tyto stanice jsou tlakovými systémy, které mohou zahrnovat kompresory, výměníky tepla, armatury, filtry apod. Jsou-li specificky určeny pro dálková potrubí, považují se za připojené zařízení, na které se PED podle čl. 1 odst. 3.1 nevztahuje. Tato výjimka se však nevztahuje na standardní tlaková zařízení, která se mohou v těchto stanicích nacházet; viz pravidlo 1/17.

Pravidlo 1/29
Otázka: Kde končí výjimka podle čl. 1 odst. 3.1, jestliže redukční stanice dálkového potrubí se nachází uvnitř objektu průmyslového zařízení?
Odpověď:
a) Výjimka podle čl. 1 odst. 3.1 končí u uzavíracího zařízení bezprostředně za hranicí průmyslového zařízení.
b) Avšak, jak ukazuje náčrtek, je-li připojeno zařízení konstruované specificky pro potrubí,např.redukční stanice, je toto zařízení z působnosti PED vyjmuto. Viz též pravidla 1/17 a 1/28.

flow=směrproudění;perimeteroftheindustrialinstallation=hraniceprůmyslového zařízení; outside = vně; inside = uvnitř; isolation device = uzavírací zařízení; annexed equipment (e.g. reduction station) = připojené zařízení (např. redukční stanice); exclusion applies = platí výjimka; PED applies = platí PED
Poznámka: Veškerá potrubí uvnitř objektu průmyslového zařízení a za výše uvedenými uzavíracími armaturami spadají do působnosti PED; týká se to všech potrubí mezi jednotlivými provozními jednotkami nebo závody anebo skladovacími zařízeními.

Pravidlo 1/31
Otázka: Vztahuje se PED na plnicí stanice vozidel na zemní plyn?
Odpověď: Plnicí stanice vozidel na zemní plyn spadají do působnosti PED. Nejsou vyjmuty podle čl. 1 odst. 3.1 jako připojené zařízení určené specificky pro potrubí. Kompresory se však považují za strojní zařízení podle čl. 1 odst. 3.10, a proto mohou být z působnosti PED vyjmuty (viz pravidlo 1/11).

Pravidlo 1/48
Otázka: Vztahuje se PED na proti explozivní pojistky a na zařízení proti zpětnému šlehnutí plamene?
Odpověď: Ano. PED se na tato zařízení vztahuje, jestliže mohou být vystavena nejvyššímu dovolenému tlaku PS většímu než 0,5 bar; obecně je lze považovat za tlakovou výstroj. Proti explozivní pojistky zpravidla spadají též do oblasti působnosti směrnice ATEX*; v tomto případě jsou z oblasti působnosti PED vyňaty, pokud nepatří do vyšší kategorie než kategorie I (čl. 1 odst. 3.6). Je třeba, aby konkrétní řešení ke splnění základních bezpečnostních požadavků brala na základě analýzy rizik v úvahu možnost výbuchu; rovněž je třeba brát v úvahu základní bezpečnostní požadavky podle směrnice ATEX.
Poznámka 1: V souladu s čl. 1 odst. 2.3 by nejvyšším dovoleným tlakem PS měl být nejvyšší tlak, pro který je konstruován kryt proti explozivní pojistky; PS se nemusí nezbytně rovnat výbuchovému tlaku. Výbuchový tlak je v každém případě nutno brát v úvahu, přičemž může být na základě analýzy rizik považován za specifický způsob zatížení (viz příloha I bod 2.2.1).
Poznámka 2: Proti explozivní pojistky se obecně klasifikují podle přílohy II grafu 6.
Poznámka 3: Definice protiexplozivní pojistky je uvedena v normě EN12874:2001.

Pravidlo 1/50
Otázka: Spadá pochodňová koncovka (fakule) na konci potrubí do oblasti působnosti PED?
Odpověď: Pochodňová koncovka (fakule) spadá do působnosti PED, je-li vnitřní tlak větší než 0,5 bar; v tomto případě je tlakovou výstrojí.
Poznámka 1: Pochodňový systém se v podstatě skládá ze dvou částí: ze spodní části, která zahrnuje hlavně výtokové potrubí, a z horní části na samém konci potrubí (zpravidla připojené přírubovým spojem), které je pochodňovou koncovkou, kde je plamen zažehnut. U některých konstrukčních řešení je jako součást pochodňové koncovky instalováno zařízení, které reguluje průtok.
Poznámka 2: Na výtokové potrubí se vztahuje PED (viz pravidlo 1/42).

Pravidlo 2/7
Otázka: V článku 9 jsou tekutiny klasifikovány s odkazem na čl.2odst.2směrnice 67/548/EHS. Tekutiny, které jsou definovány jako výbušné, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé nebo hořlavé, u nichž je nejvyšší pracovní teplota vyšší než bod vzplanutí, a velmi jedovaté, jedovaté a oxidující, spadají do skupiny 1. Spadají do skupiny 1 všechny tekutiny označené značkou T nebo T+?
Odpověď: Nespadají. Značky a klasifikace nejsou totéž. Značky jsou definovány v článku6 směrnice 67/548/EHS (článek 16 pozměňovací směrnice 79/831/EHS) a tento článek není v článku 9 PED zmiňován. Klasifikace a značky jsou separátně uvedeny v seznamu tekutin ve směrnici 93/21/EHS a pozměňovacích směrnicích. Jako příklad lze uvést: Tekutiny klasifikované jako karcinogenní mohou mít značku T. Nespadají však do skupiny 1 tekutin podle PED, protože nejsou klasifikovány jako jedovaté (např.soli2naftylaminu, index č. 612-071-00-0).

Pravidlo 6/5
Otázka: Vztahují se požadavky, které se týkají nerozebíratelných spojů podle přílohy I bodů 3.1.2 a 3.1.3, také na jiné nerozebíratelné spoje než sváry?
Odpověď: Ano. Zdůvodnění: Definice podle čl.1odst.2.8zahrnujeijinénerozebíratelné spoje, jako je pájení, lisování, zaválcování, lepení, nasazování za tepla, nýtování apod. Z tohoto důvodu se ustanovení bodů 3.1.2 a 3.1.3 vztahují i na tyto druhy spojů. Schváleno WGP 29. 1. 1999

Pravidlo 7/23
Otázka: Které požadavky uvedené v oddíle 4 přílohy I musí splňovat materiál používaný na těsnění?
Odpověď: Hlavní funkcí těsnění je zabezpečení těsnosti. Jeho materiál musí splňovat pouze příslušné požadavky uvedené v bodech 4.1, 4.2 písm. a) a v prvním odstavci bodu 4.3.

Pravidlo 8/3
Otázka: Jaké informace týkající se bezpečnosti musí být podány uživateli v souladu s přílohou I body 3.3 a 3.4?
Odpověď: Při uvádění tlakového zařízení na trh má výrobce podle PED zajistit, aby byl k němu přiložen návod pro uživatele obsahující některé informace týkající se bezpečnosti: podání těchto informací je povinné. Další informace mohou být poskytnuty na žádost uživatele nebo doporučení výrobce a dohodnuty jako součást objednávky nebo smlouvy; tyto informace PED nevyžaduje a jsou proto nepovinné. K oběma druhům informací je níže podáno vysvětlení. Informace, které jsou podle PED nezbytné:
  • údaje doprovázející označení CE podle bodu 3.3 písm. a), b) a c);
  • návod k používání obsahující informace týkající se instalace, uvedení do provozu, použití a údržby podle bodu 3.4 písm. a) a dále podle charakteru zařízení:
  • bezpečné provozní limity a zásady konstrukčního návrhu (předpokládané provozní podmínky a předpoklady přijaté za základ konstrukčního řešení, předpokládaná životnost, kódy použité při konstrukčním návrhu, součinitele hodnoty spoje a přídavky na korozi);
  • charakteristiky konstrukce související s životností zařízení podle bodu 2.2.3 písm. b) poslední odrážky;
  • zbytková nebezpečí, která není možno konstrukčním řešením ani ochrannými opatřeními vyloučit a která by mohla vzniknout při předvídatelném nesprávném použití podle bodů 1.3, 3.3 písm. c) a 3.4 písm. c);
  • technickou dokumentaci, výkresy a schémata nezbytná k plnému pochopení návodu podle bodu 3.4 písm. b);
  • informace o náhradních dílech, např. podle bodu 2.7.
Poznámka: Bez dotčení bodu 3.4 písm. a) mohou být na základě smluvního ujednání poskytnuty další informace, které PED nepožaduje, jako jsou například: analýza nebezpečí, osvědčení o zkouškách materiálu, podrobné konstrukční výpočty, prováděcí výkresy, záznamy o tepelném zpracování, protokoly o svařování, výsledky nedestruktivních zkoušek, výsledky rozměrových kontrol, veškeré záznamy o tlakových zkouškách, údaje o speciálních zkouškách a jejich výsledky, údaje o případných opravách k odstranění vad nebo úpravách, veškerá dokumentace týkající se vydaných povolení.

Pravidlo 8/17
Otázka: Může být označení podle přílohy I bodu 3.3 provedeno na nálepce?
Odpověď: Ano, za předpokladu, že nálepka je neodstranitelná, nesmazatelná, čitelná a pevně připojená k tlakovému zařízení po dobu jeho předpokládané životnosti a za předvídatelných podmínek použití.
Poznámka: Při používání nálepek je třeba brát v úvahu jejich omezenou trvanlivost v praxi. U většiny typů tlakových zařízení je v technické praxi obvyklé používání pevných štítků. Viz též pravidlo 8/13.

Pravidlo 9/1
Otázka: Co se rozumí pod pojmem „správná technická praxe“?
Odpověď: Pod pojmem „správná technická praxe“ se rozumí (bez dotčení čl. 4 odst. 1.2), že při návrhu dotyčného tlakového zařízení se berou v úvahu všechny příslušné činitele, které ovlivňují jeho bezpečnost. Mimo to se toto zařízení vyrábí, ověřuje a dodává s návodem k používání tak, aby byla zajištěna jeho bezpečnost po celou dobu jeho předpokládané životnosti, je-li používáno za rozumně předvídatelných podmínek. Za uplatňování správné technické praxe odpovídá výrobce.

Pravidlo 9/5
Otázka: Za jakých podmínek je možno použít pro návrh a výrobu tlakového zařízení podle PED jiný dokument než harmonizovanou normu (vnitrostátní normu, oborové předpisy nebo firemní dokument)?
Odpověď:
  1. Použití harmonizovaných norem není povinné.
  2. PED však neobsahuje ustanovení, která by umožňovala presumpci shody u jiných dokumentů než u harmonizovaných norem. Výrobce, který používá jiný dokument, je povinen ve své technické dokumentaci popsat řešení přijatá ke splnění základních požadavků směrnice. Notifikovaná osoba (nebo zkušebna uživatelů) potvrdí platnost těchto řešení, pokud to vyžaduje zvolený modul.
  3. Technické požadavky PED jsou stanoveny v příloze I. Použije-li se ke splnění požadavků přílohy I vnitrostátní norma, oborové předpisy nebo firemní dokument, je důležitý pouze jejich technický obsah. Další ustanovení těchto dokumentů (např. týkající se orgánů nebo postupů certifikace) nejsou z hlediska provádění PED důležité. Poznámka: Viz též pravidlo 9/6.

Pravidlo 9/6
Otázka: Je možno použít pro návrh a výrobu tlakového zařízení podle PED jednu nebo několik harmonizovaných norem, předpisů nebo technické specifikace pouze částečně
Odpověď: Různé části harmonizované normy, předpisu nebo specifikace pro tlakové zařízení (týkající se návrhu, výroby, kontroly apod.) tvoří komplexní soubor dokumentů, kterými je třeba se řídit. Nicméně částečné použití harmonizované normy, předpisu nebo specifikace zakázáno není. Za těchto okolností je třeba určit základní požadavky, kterých se určitá část (části) harmonizované normy, předpisu nebo specifikace týká. Základní požadavky, na které se žádná část harmonizovaných norem, předpisů nebo specifikací nevztahuje, musí být podrobeny analýze k posouzení platnosti přijatých řešení. Jestliže se použijí různé části harmonizovaných norem, předpisů nebo specifikací, je třeba ověřit, zda mezi těmito částmi nejsou určité nesrovnalosti nebo rozpory, zejména pokud se týká použití určitých údajů (dovoleného namáhání, součinitelů bezpečnosti, rozsahu kontroly apod.).
Poznámka: Viz též pravidlo 9/5.

Pravidlo 9/8
Otázka: U některých potrubí podle čl. 3 odst. 1.3 , která jsou součástí určitého průmyslového zařízení, se požaduje shoda s PED. Může být celé takové potrubí v dotyčném zařízení opatřeno jediným označením CE?
Odpověď: Může, za předpokladu, že označení CE je nápadně umístěno a v průvodní dokumentaci dodané výrobcem uživateli jsou jasně vyznačeny hranice tohoto zařízení.

Pravidlo 9/16
Otázka: Musí být tlaková zařízení nebo sestavy nesoucí označení CE při uvádění na trh dodány s ES prohlášením o shodě?
Odpověď: Výrobce tlakového zařízení nebo sestavy nesoucí označení CE by si měl být vědom, že prohlášení o shodě musí být na požádání okamžitě k dispozici národním orgánům. Jinak by byl zpochybněn předpoklad shody podle čl. 5 odst. 1. Za tímto účelem výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství je povinen vypracovat písemné prohlášení o shodě a jeho kopii uchovávat po dobu deseti let po vyrobení posledního tlakového zařízení. Podle čl. 4 odstavce 1.1 jsou členské státy povinny zajistit volný pohyb tlakových zařízení a sestav, které jsou v souladu s PED a nesou označení CE, PED však nestanoví, že s tlakovými zařízeními nebo sestavami musí být povinně dodáno ES prohlášení o shodě, mají-li být s PED v souladu. Mimoto by si výrobce měl být vědom, že ES prohlášení o shodě je pro distributora nebo uživatele užitečným dokumentem, protože podává přehled o správnosti návrhu a provedení a o posouzení shody. Výrobce by si rovněž měl uvědomovat, že některé členské státy požadují, aby prohlášení o shodě bylo k dispozici v objektu uživatele v době uvádění do provozu a při následných inspekcích za provozu tlakového zařízení. Rovněž by si měl být vědom, že ES prohlášení o shodě je základním dokumentem pro výrobce sestavy, do níž byla zabudována tlaková zařízení nesoucí označení CE. Proto se naléhavě doporučuje, aby bylo ES prohlášení o shodě připojeno ke všem výrobkům, které mají být jako takové uvedeny do provozu.
Poznámka: ES prohlášení o shodě nemusí být samostatným dokumentem; může být zahrnuto v návodu k používání.

Pravidlo 9/21
Otázka: Podle článku 4 mohou členské státy vyžadovat, aby informace podle bodů 3.3 a 3.4 přílohy I byly poskytovány v jazyce země, v níž je zařízení nebo sestava dodávána konečnému uživateli. Je na základě tohoto požadavku výrobce povinen pořídit překlad?
Odpověď: PED povoluje členským státům, aby vyžadovaly překlad a v důsledku toho též aby přijímaly sankční opatření, pokud se tento požadavek neplní. Jestliže vnitrostátní právní předpisy vyžadují překlad, má být tento požadavek splněn. Pokud zařízení není uváděno na trh v členském státě konečného uživatele, musí splnění tohoto požadavku zajistit osoba, která zařízení do příslušné jazykové oblasti přivádí (např. dovozce, distributor, výrobce sestavy, v níž je zařízení instalováno) Pokud bylo tlakové zařízení vyrobeno specificky pro určitého konečného uživatele podle smlouvy mezi dodavatelem a uživatelem, může být ve smlouvě uvedeno, kdo překlad pořídí, se zřetelem k vnitrostátním právním předpisům.

Pravidlo 9/22
Otázka: V jakém jazyce musí být sepsáno ES prohlášení o shodě?
Odpověď: ES prohlášení o shodě musí být sepsáno v jednom z úředních jazyků Evropské unie, zvoleným výrobcem anebo schváleným smlouvou se zákazníkem. Viz Příručka pro zavádění směrnic založených na novém přístupu a globálním přístupu, bod 5.4.
Poznámka: V rámci dozoru nad trhem může národní orgán požádat o překlad ES prohlášení o shodě do svého úředního jazyku (viz Příručka pro zavádění směrnic založených na novém přístupu a globálním přístupu, bod 8.2).
Poznámka: Výhrada Belgie

Pravidlo 9/24
Otázka: Jaké dodatečné požadavky na návrh, výrobu a posuzování tlakových zařízení a sestav spadajících do oblasti působnosti PED, které obsahují výbušné nebo hořlavé tekutiny, jsou přípustné ve vnitrostátních předpisech vedle požadavků PED?
Odpověď:
  1. Veškeré technické požadavky (na návrh, výrobu a posuzování shody), které se týkají nebezpečí vyplývajících z působení tlaku, jsou obsaženy v PED. Jakékoli dodatečné vnitrostátní požadavky týkající se tlaku by tvořily překážku volnému pohybu výrobků, které spadají do oblasti působnosti PED, a tudíž jsou nepřípustné. Nepřípustnými dodatečnými požadavky jsou například:
    • zvláštní požadavky na ochranu proti úniku tekutiny,
    • zvláštní požadavky na materiály s ohledem na vlastnosti tekutiny,
    • zvláštní požadavky týkající se zabránění výbuchu nebo požáru vyvolaného tlakem (např. lokálním ohřevem způsobeným přeměnou mechanické energie v tepelnou).
    • Uvedená hlediska je výrobce povinen vzít v úvahu ve své analýze rizik.
  2. Předmětem PED není prevence a ochrana proti výbuchu nebo vznícení, které není vyvoláno tlakem (např. vznícení výbušné tekutiny elektrostatickým výbojem apod.). Tato rizika mohou být předmětem vnitrostátních právních předpisů, pokud se na ně nevztahuje jiný právní předpis Evropské unie (např. směrnice ATEX*).
Poznámka 1: Uvedená otázka se zejména týká vnitrostátních předpisů pro zařízení obsahující zkapalněné uhlovodíkové plyny, zemní plyn nebo vodík.
Poznámka 2: Ustanovení PED, která se vztahují na analýzu rizika a kategorie pro posuzování shody, berou v úvahu vlastnosti tekutin, pokud se týká jejich výbušnosti a zápalnosti.
Poznámka 3: Vnitrostátní požadavky se však mohou týkat podmínek instalace tlakových zařízení a sestav, např. z hlediska ochrany pracovníků obsluhy, okolního prostředí nebo samotného tlakového zařízení/sestavy.

 Hodnocení
Zhodnoťte, jak se Vám článek líbil (1 = výborný ... 5 = špatný)
 
průměrné hodnocení: 1,8 (počet známek: 5) 

Diskuze ke článku
V diskuzi není žádný příspěvek
Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:

Podmínky užívání portálu TLAKinfo.
Připomínky, náměty a dotazy - redakce portálu.
© Copyright DEKRA CZ, a.s. 2005-2019, všechna práva vyhrazena.