[Tisk]  [Poslat e-mailem]  [Hledat v článcích]
Malý vnější tlak je horší než velký vnitřní
Datum: 27.12.2004
Autor: Ing. Evžen Duša, člen představenstva ATZ
Blíží konec roku, proto další příspěvky budou v nadlehčeném tónu, „nevážně vážně o věcech vážných“. Při pokusu roztrhnout vnitřním tlakem nádobu o průměru 400 mm z plechu 11 1416.1 tloušťky 5 mm, určenou na nejvyšší dovolený tlak 1 MPa, se tato při dosaženém tlaku 12,5 MPa pouze nafoukla do tvaru soudku. Pokus se nezdařil, protože se natáhly šrouby u zaslepovací příruby......................

            Hůře dopadla zkouška tlakové dvouplášťové nádrže na naftu vnějším přetlakem, zařazená do technologického postupu na ověření těsnosti svarů vnitřní nádoby. Vnitřní nádrž o objemu asi 10 m3 tvořila dvě klenutá dna 1800 mm spojená válcovým pláštěm, obojí tloušťky 12 mm. Vnější plášť vypadal stejně, jen tloušťka byla 10 mm. Vzdálenost mezi pláštěm a nádrží vymezovaly distanční pásy tloušťky 12 mm a délky asi 500 mm, přivařené oboustranně koutovými svary ve směru podélné osy. Do vnitřní nádrže byl přístup průlezem o vnitřním průměru 500 mm, z nádrže bylo skrz plášť nahoře i dole vyvedeno několik trubek, na spodku pláště byla jímka. Plášť neměl návarek pro připojení tlakoměru.

            Zkouška těsnosti svarů nádrže měla být provedena vnějším přetlakem 0,2 MPa vzduchu při jejich potírání pěnotvorným roztokem zevnitř. K napouštění vzduchu z továrního rozvodu s obvyklým tlakem 0,6 - 0,7 MPa měl být použit přípravek s tlakoměrem.

            Plášť byl k továrnímu rozvodu připojen bez přípravku a tedy bez možnosti kontroly tlaku. Po ujištění, že nádoba je již pod předepsaným tlakem, o ní vlezl pracovník dílenské kontroly a začal svary natírat. Není známo, zda byl tlak dále zvyšován nebo podcházel ventil na přípojce, ale po krátké době došlo k destrukci vnitřní nádrže vnějším přetlakem. Její plášť se ve spodní části odtrhl od všech distančních plechů, včetně den se zmuchlal jako papír a uvěznil v sobě kontrolora, kterému rozdrtil kotník. Nohu se mu však podařilo uvolnit a dostat se z nádoby průlezem.

            Je nepochybné, že tento případ je ojedinělý, i když jej v provozu nelze zcela vyloučit. Mnohem snáze může dojít k namáhání nádoby vnějším přetlakem při vypouštění nebo vyčerpávání kapaliny při nedostatečném nebo dokonce žádném přívodu pracovní tekutiny, vzduchu nebo inertního plynu. Pak nádobu, schopnou odolat vnitřnímu tlaku několika bar, dokáže zcela zdeformovat pouhý atmosférický tlak působící na ní zvnějšku, zvláště jedná-li se o nádobu větších rozměrů. I tlak pouhých 0,1 bar působí na plochu 1 m2 silou 1 tuny.


 Související

Související témata
TNS - podtlakové
Nehody, úrazy, havárie

 Hodnocení
Zhodnoťte, jak se Vám článek líbil (1 = výborný ... 5 = špatný)
 
průměrné hodnocení: 1 (počet známek: 1) 

Diskuze ke článku
V diskuzi není žádný příspěvek
Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:

Podmínky užívání portálu TLAKinfo.
Připomínky, náměty a dotazy - redakce portálu.
© Copyright DEKRA CZ, a.s. 2005-2019, všechna práva vyhrazena.