[Tisk]  [Poslat e-mailem]  [Hledat v článcích]
TLAKOVÉ PLYNOJEMY
Datum: 30.11.2007
Autor: Rudolf Novák
Zdroj: měsíčník PLYN 10/2007
Snahy po zmenšení objemu plynojemů a jimi zastavěné plochy vedly konstruktéry k vyřešení uskladnění plynu pod vysokým tlakem. Z porovnání uskladnění stejného množství plynu v různých druzích plynojemů znázorněném na obr. 7 je zřejmé, že tlakový plynojem je v tomto směru nejvýhodnější.

Další nespornou výhodou tlakových plynojemů bylo to, že je nebylo třeba otápět, jako tomu bylo u plynojemů mokrých, ani nepotřebovaly žádný těsnicí olej, jako tomu bylo u plynojemů suchých, kde množství tohoto oleje u větších plynojemů dosahovalo i desítky tun.

Stavbu plynojemů pro vysoké tlaky navrhoval již v r. 1876 Francouz M. Servier. K technickému vyřešení a realizaci těchto myšlenek však došlo až ve dvacátých letech 20. století v Americe, kdy v r. 1927 Mr. Georges Horton od Chicago Bridge and Iron Works navrhl a postavil první tlakový kulový plynojem „Hortonsphere".

Měl průměr 17,5 m a plyn se v něm skladoval pod přetlakem 0,422 MPa. V Evropě bylo použito poprvé tlakových plynojemů ve Švýcarsku. Také ostatní evropské země začaly tento druh plynojemu využívat. Na obr. 8, 9 a 10 je vidět postup výstavby tlakového plynojemu v Německu v r. 1935. Brzy byl postaven i první tlakový plynojem v Československu, a to dokonce již v r. 1932. Bylo to v Praze-Libni (obr. 11).

Libeňský tlakový plynojem byl postaven pouhých pět let po plynojemu Hortonsphere, což nepochybně svědčí o mimořádné vyspělosti tehdejšího našeho hutnictví a těžkého průmyslu. Nebylo jistě vůbec jednoduché např. vyřešit a zhotovit zařízení, kterým se vytvarovaly jednotlivé díly plynojemu z ocelových plátů o tloušťce 14 mm tak, aby z nich nakonec snýtováním vznikla zcela pravidelná a ještě k tomu plynotěsná koule. Průměr plynojemu je 20 m a jeho vodní objem 4 188 m3. Při provozním přetlaku 0,3 MPa v něm tedy bylo uskladněno 12 564 m3 svítiplynu. Zásobník plynu stojí na osmi dvoustěnných plechových nohách uložených v betonových základech.

Celková hmotnost plynojemu je úctyhodných 270 tun. Plynojem postavilo Vítkovické horní a hutní těžařstvo, strojní zařízení dodala Českomoravská Kolben-Daněk, a.s., a stavební práce a základy provedla firma Ing. Dr. Keclíka v Praze. V noci do plynojemu stlačovaly kompresory plyn, v denních špičkách se z něj plyn odebíral přes regulační stanici. Ke konci války byl tento plynojem poškozen střelami a odstaven natrvalo z provozu. Na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století byl v německém Wuppertalu postaven největší tlakový kulový plynojem na světě na 250 000 m nestlačeného plynu s úctyhodnými parametry (vodní obsah 55 400 m3, průměr 47,3 m, tloušťka plechu 30 mm, provozní přetlak 0,45 MPa).

Pláště tlakových plynojemů stejně jako pláště plynojemů mokrých i suchých byly zpočátku nýtované, později svařované. První celosvařovaný plynojem postavila firma Coal Gas Co v Pitts-fieldu. Byl to mokrý teleskopický plynojem na 21 000 m plynu. Kromě tlakových plynojemů kulových se ovšem stavěly i tlakové plynojemy ležaté válcové (obr. 12).


 Související

Související témata
Nádoby P-B, LPG, ...

 Hodnocení
Zhodnoťte, jak se Vám článek líbil (1 = výborný ... 5 = špatný)
 
průměrné hodnocení: 1,75 (počet známek: 4) 


Podmínky užívání portálu TLAKinfo.
Připomínky, náměty a dotazy - redakce portálu.
© Copyright DEKRA CZ, a.s. 2005-2019, všechna práva vyhrazena.