[Tisk]  [Poslat e-mailem]  [Hledat v článcích]
Kam jsme došli v ergonomii a oblasti spolehlivosti lidského činitele?
Datum: 27.8.2008
Autor: Skřehot Petr
Zdroj: http://www.bozpinfo.cz
Nelze si nevšimnout, že se pojem lidský činitel stále častěji stává oblíbeným výrazovým prostředkem novinářů, zejména pak v souvislosti s nejrůznějšími mediálními kauzami. Výmluva, že důvodem toho či onoho je selhání lidského faktoru, je již oblíbeným klišé. Ono totiž ne vždy je záhodno určit jednoznačného viníka či spíše důvody, proč (většinou) k trestnému činu došlo a to bez ohledu na to, zda se jedná o dopravní nehodu, pochybení úředníka anebo korupci v politických kruzích. Jenže, toto všechno vytváří zcela mylný dojem o tom, co vlastně pojem „lidský činitel“ ve skutečnosti znamená.

Nelze si nevšimnout, že se pojem lidský činitel stále častěji stává oblíbeným výrazovým prostředkem novinářů, zejména pak v souvislosti s nejrůznějšími mediálními kauzami. Výmluva, že důvodem toho či onoho je selhání lidského faktoru, je již oblíbeným klišé. Ono totiž ne vždy je záhodno určit jednoznačného viníka či spíše důvody, proč (většinou) k trestnému činu došlo a to bez ohledu na to, zda se jedná o dopravní nehodu, pochybení úředníka anebo korupci v politických kruzích. Jenže, toto všechno vytváří zcela mylný dojem o tom, co vlastně pojem „lidský činitel“ ve skutečnosti znamená.

Není jisté, kým a kdy byl pojem lidský činitel (human factor) poprvé použit, nicméně jeho odborná definice, tak jak ji známe dnes, spatřila světlo světa někdy před druhou světovou válkou v USA. V meziválečném období se totiž těšila velkému zájmu tzv. psychotechnika, což je disciplína, která se zaobírá zkoumáním psychologických vlastností člověka, na jejichž základě lze uskutečňovat výběr pracovníků pro určité profesní obory. Lidský činitel byl tedy zkoumán spíše pro účely nalézání způsobů dosahování maximálního pracovního výkonu jednotlivců, či pro potřebu řízení lidských zdrojů, než pro posilování efektivity pracovního systému, tj. spolehlivosti výkonu, kvality a také bezpečnosti, tak jak jej vnímáme dnes. V současnosti tento pojem představuje soubor vlastností a schopností člověka, posuzovaných především z hledisek psychologických a fyziologických, které vždy nějakým způsobem v dané situaci ovlivňují výkonnost, efektivnost a spolehlivost pracovního systému.

I laik v tuto chvíli tuší, jak demagogické je používání výrazu lidský činitel v médiích. Ovšem nejen v médiích, ale i v odborných kruzích není vše tak jednoznačné. O lidském činiteli se hodně mluví a neméně často se o něm vedou debaty na nejrůznějších sympóziích. V těchto případech již naštěstí obyčejně ve správných souvislostech – v souvislosti s pracovními systémy, bezpečností a efektivitou výkonu; v jaderné energetice, bezpečnostním inženýrství, psychologii práce či dopravě. Jenže typicky české je to, že se hodně mluví, ale málo se píše a o to méně pak na odborné úrovni. A také málokdo, kdo hlasitě diskutuje, všemu tak rozumí.

V případě lidského činitele se ale není čemu divit. Ergonomie, kam lze problematiku spolehlivosti lidského činitele zařadit, je totiž vědní disciplína, kterou u nás málokdo skutečně plně ovládá. Téměř každý o ní něco slyšel, leckdo absolvoval na vysoké škole i nějaký ten předmět s ní související a sem tam někdo si něco na toto téma přečetl v odborném zahraničním tisku. V českém nemá ani smysl moc listovat, protože tato problematika je na okraji zájmu a pokud už se něco v tisku objeví, jedná se pouze o určitý fragment odborné práce jednotlivce. Přesto, jak se ale zdá, máme u nás nespočet odborníků na fenomén lidského činitele. Přiznám se, že kromě cca 40 členů České ergonomické společnosti a hrstky odborníků z příbuzných oborů, nevím, kdo jiný by mohl prohlásit, že se v ergonomii vyzná. A to jsem záměrně nepoužil výraz, že ergonomii „ovládá“. Těch je totiž tak málo, že by na jejich spočítání stačilo deset prstů, a dost možná i jen tolik prstů, kolik jich má jen jedna ruka.

Zvláštním a oblíbeným českým fenoménem je izolacionizmus, lidově zvaný „vlastní píseček“. Známé rčení, že když dva dělají totéž, není to totéž, krásným způsobem vystihuje naše vnímání toho, že ačkoli existuje jeden směr, jedna filozofie, jeden záměr, přesto k jeho naplnění existuje několik různých cest, po které je záhodno kráčet osamoceně nebo jen s malou skupinkou svých věrných. Ve vědě, resp. základním výzkumu, to může být dobrá filozofie, ale v případě ergonomie, která by měla plnit spíše roli nástroje pro aplikaci nejmodernějších (širokých) znalostí, si tím jistý nejsem. Zde totiž všechny cesty vedou jedním směrem a všechny mají tentýž cíl, kterým je integrace a využití poznatků věd humanitních, přírodovědných a technických za účelem ochrany zdraví pracovníků, vytvoření pracovního komfortu, optimalizace pracovní výkonnosti a využití tvůrčích schopností člověka. Každá tato cesta se jen trošku jinak klikatí.

Snahu integrovat současné znalosti z nejrůznějších vědních disciplín pro potřeby ergonomie si klade za cíl Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., kde je také sídlo sekretariátu České ergonomické společnosti. V reakci na vzrůstající zájem firem i odborné veřejnosti žádajících praktická řešení ergonomických otázek (spolehlivost lidského činitele nevyjímaje) jsme se pokusili vytvořit nástroje pro transfer teorie do praxe. Jedná se například o nové kurzy „Spolehlivost lidského činitele“ a "Ergonomie a navrhování pracovních systémů", projektové semináře k řešeným výzkumným úkolům a grantům a také o nejrůznější publikace a odborné články. Pouze s těmito „běžnými“ provozními aktivitami jsme se ale nespokojili a zašli jsme ještě dál. VÚBP, v.v.i. zahájil přípravu k vydávání nového odborného periodika „Journal of Occupational Safety Research and Applications“, který bude nositelem informací o výzkumu probíhajícím v oblasti BOZP a o nejnovějších praktických aplikacích a zkušenostech z praxe. Časopis, jehož obsah bude recenzován, bude otevřený všem, kteří budou chtít přispět v oborech, jakými je:

  • bezpečnost práce a řízení BOZP
  • ergonomie a spolehlivost lidského činitele
  • bezpečnostní inženýrství (prevence průmyslových havárií), environmentální rizika
  • psychologie práce
  • sociologie a socioekonomie
  • pracovní prostředí, ochrana zdraví, hygiena práce
  • vzdělávání, e-learning
  • informační zdroje a systémy v BOZP
  • technická bezpečnost
  • pracovní lékařství
  • prevence rizik a ochranné prostředky
  • prevence rizik a ochranné prostředky
  • atd.

Časopis bude na rozdíl od jiných odborných periodik dostupný zdarma na internetu a jeho obsahová stránka bude garantována redakční radou, kterou budou tvořit přední čeští odborníci z výše uvedených oborů a to jak z akademické obce, tak i odborných státních institucí.

Publikační činnost VÚBP, v.v.i. se však nebude soustřeďovat pouze na tento zdroj, ale i nadále budeme přispívat do ostatních odborných časopisů. Kupříkladu v současnosti je v tisku (v časopise Psychologie v ekonomické praxi) publikace presentující metodu Hierarchical Task Analysis, jejíž modifikovanou verzi vyvinuli právě odborníci z VÚBP, v.v.i.. Jedná se o progresivní metodu určenou pro posuzování pracovního systému za účelem nacházení jeho slabých míst, nedostatků v organizaci práce, pracovním prostředí a komunikaci uvnitř i vně pracovního týmu, které mohou iniciovat vznik lidské chyby s následkem v podobě havárie. Metoda byla navržena pro potřeby aplikace požadavků zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, a proto byla také citována v metodickém pokynu Ministerstva životního prostředí věnovaného způsobu zpracování legislativou vyžadovaného dokumentu „Hodnocení vlivu lidského činitele na objekt nebo zařízení v souvislosti s relevantními zdroji rizik“ (vztahuje se k podnikům spadajícím pod tzv. direktivu SEVESO). Kromě této modifikované metody byl ve VÚBP, v.v.i. vyvinut také nový nástroj určený pro vyšetřování příčin selhání lidského činitele – Metoda identifikace příčin selhání (MIPS). Jedná se o metodu určenou především pro nalézání příčin vzniku závažných havárií v chemickém průmyslu a energetice, která vychází z ověřeného kauzálního modelu WPAM (Work Process Analysis Model) používaného pro hodnocení funkce pracovního systému. Konstrukce metody vychází z pravidel užívaných u složitých víceúrovňových metod, z tzv. procesu AHP (Analytical Hierarchy Process), do jehož rámce je vloženo 64 spolehlivostních organizačních faktorů (z literatury známých jako Performance Influencing Factors – PIFs). Metoda pomocí řízeného rozhovoru prověřuje jejich úroveň na daném pracovišti a pomocí manuálního nebo automatického zpracování podává hodnotiteli výsledek v podobě předloženého seznamu možných příčin selhání obsluhy. Předností metody MIPS je to, že tento seznam je dále doplněn o tzv. pravděpodobnost příčiny, což je hodnota, která kvantifikuje pravděpodobnost, že se v předloženém vzorku nachází právě ta příčina, která skutečně vedla k rozvoji nežádoucí události. Jelikož je metoda zpracována do SW podoby, zvládne její aplikaci i neodborník.

V praxi se kromě ergonomických analýz a hodnocení vlivu lidského činitele na bezpečnost provozu s výhodou uplatňují také nejrůznější psychologické analýzy a audity determinant kultury bezpečnosti. Ty umožňují vytvořit ucelený obraz o kultuře bezpečnosti ve firmě prostřednictvím analýzy širokého spektra sociálních a psychologických aspektů. Spolehlivost lidského činitele, jakožto dominantního faktoru determinujícího spolehlivosti celého pracovního systému, je totiž ovlivňována nejen interakcí člověka (jedince) s konkrétním strojem, jež se děje přes příslušné rozhraní (Human-Machine Interface) a vlastní spolehlivostí daného člověka při provádění zadaných pracovních operací, ale také jeho osobnostními charakteristikami (tj. zjednodušeně, zda se vůbec hodí pro výkon dané práce), jeho schopností být součástí pracovního kolektivu, resp. jeho schopností komunikovat a kooperovat s ostatními pracovníky při řešení pracovních úkolů, a v neposlední řadě také celkovou atmosférou či klimatem panujícím ve firmě, a to ať už ve vztahu k bezpečnosti jako takové, tak i s ohledem na interakci mezi zaměstnanci firmy v horizontálním i vertikálním směru.

S prováděním těchto komplexních analýz se u nás, bohužel, ale v praxi téměř nesetkáme, a to i přes to, že idea provádění hodnocení vlivu lidského činitele na bezpečnost v souvislosti s relevantními zdroji rizik je na výše uvedené filozofii postavena. Rozsah této komplexní analýzy je sice značný, ale efekt, který může dané firmě přinést, může být nevyčíslitelný. Nemusí se jednat jen o snížení pravděpodobnosti vzniku závažné havárie (a s ním i nákladů vynaložených na její likvidaci a odškodnění), ale při realizaci navržených nápravných opatření vždy vede ke zvýšení pracovního komfortu zaměstnanců, optimalizaci podávaných pracovních výkonů, jakosti produkce a tím i ke zvýšení profitu firmy jak z hlediska finančního zisku, tak i v podobě dobrého jména na trhu. Jelikož se ale jedná v penězích o těžko vyčíslitelné přínosy, mnoho managerů u nás na tyto proklamace příliš nedá a ve vidině přímého zisku investuje do dílčích zlepšení, reklamy či barevnějších obalů svých výrobků. V zahraničí se ale již poučili a zejména v USA, Francii a Velké Británii se významné společnosti nebojí investovat do podobných náročných studií, které přinášejí zisk až ve střednědobém nebo dlouhodobém časovém horizontu. Snad se toho dočkáme i u nás.

Pro ty firmy, které tento článek zaujal a rádi by zvyšovali úroveň firemní kultury, spolehlivost lidského činitele, efektivitu pracovních výkonů či pracovní prostředí, lze nabídnout široké spektrum služeb Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v.v.i.. VÚBP, v.v.i. je jednou z mála institucí v ČR, která dokáže kvalitně zpracovávat tyto náročné analýzy, neboť disponuje kvalifikovanými odborníky i dlouholetými zkušenostmi z praxe.


 Související

Související témata
Nehody, úrazy, havárie
Obsluha, topiči

 Hodnocení
Zhodnoťte, jak se Vám článek líbil (1 = výborný ... 5 = špatný)
 
průměrné hodnocení: 2 (počet známek: 1) 

Diskuze ke článku
V diskuzi není žádný příspěvek
Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:

Podmínky užívání portálu TLAKinfo.
Připomínky, náměty a dotazy - redakce portálu.
© Copyright DEKRA CZ, a.s. 2005-2019, všechna práva vyhrazena.