[Tisk]  [Poslat e-mailem]  [Hledat v článcích]
Zdravotní prohlídka jednou ročně nebo jednou za 12 měsíců?
Datum: 29.9.2009
Autor: Odpověděla JUDr. Eva Dandová
Zdroj: http://www.bozpinfo.cz
Jestliže má pracovník absolvovat periodickou zdravotní prohlídku ve lhůtě 1 x za rok (např. směnový pracovník) a loňský rok se zúčastnil prohlídky např. 15.5.2008, musí mít tento pracovník provedenou prohlídku přesně do 15.5.2009 nebo si můžeme v rámci interní dokumentace stanovit rozsah pro provedení prohlídky např. termín květen 2009 nebo určit lhůtu 12 měsíců +- 1 měsíc?

..Jedná se mi o výklad pojmů 1 x za rok nebo 1 x za 12 měsíců. Jsou to lhůty uváděné v právních předpisech a často se vztahují také ke školení. U ranních zaměstnanců není problém, ale u směnových zaměstnanců občas vzniká problém s dodržením přesného data prohlídky z důvodu např. nemoci, dovolené a bez prohlídky pracovník nemůže provádět svou práci, protože není zdravotně způsobilý. Také lékař není vždy přítomen. Ještě bych se chtěla zeptat, vztahuje-li se příplatek za práci v noci a lékařská prohlídka na noční práce i na zaměstnance, kteří mají v evidenci odpracované doby začátky pracovní doby v rozmezí od 5:25 do 5:55.

Ustanovení § 94 zákoníku práce o noční práci i ustanovení § 247 o preventivních prohlídkách mladistvých zaměstnanců používá legislativního obratu „pravidelně podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně“. Z toho tedy vyplývá, že by preventivní prohlídka měla být vykonána nejpozději do roka. Zákoník práce nemá speciální ustanovení o počítání času, odkazuje na občanský zákoník a ten výslovně stanoví, že lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Polovinou měsíce se rozumí patnáct dní a že konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty na jeho poslední den.

Samozřejmě, že preventivní prohlídka má platnost nejdéle rok a jak správně v dotaze uvádíte, neměl by zaměstnanec, který nemá preventivní prohlídku vykonávat noční práci nebo v případě mladistvého by neměl vykonávat dále práci. V tom případě by se jednalo o překážku v práci na straně zaměstnavatele s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku, zaměstnavatel totiž odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví při práci a on je povinen vyslat zaměstnance na prohlídku – jak zákon stanoví – nejméně jedenkrát ročně. Chápu, že mohou nastat různé okolnosti (nemoc zaměstnance, nemoc lékaře apod.), ale to jsou důvody, které by zaměstnavatel za určité situace uvedl kontrolnímu orgánu a ten by k nim podle okolností přihlédl nebo nepřihlédl a já nemohu předvídat s jakým výsledkem. Já jako právník musím konstatovat, že by zaměstnavatel měl naplánovat preventivní prohlídky tak, aby se opakovaly nejpozději do roka a dne, po tomto datu by neměl připustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž podmínkou je lékařská preventivní prohlídka. Protože zaměstnavatel musí zaměstnanci hradit náklady spojené s lékařskou preventivní prohlídkou, tak by také zaměstnance měl na prohlídku vyslat v pracovní době a měl by přesně vědět, kdy zaměstnanec na prohlídku půjde, v tom by neměl být problém.

Podle § 94 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen lékařem závodní preventivní péče před zařazením na noční práci pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně a kdykoliv během zařazení na noční práci, pokud o to zaměstnanec požádá. Zaměstnancem pracujícím v noci se ve smyslu definice toho pojmu obsažené v § 78 zákoníku práce rozumí zaměstnanec, který během noční doby pravidelně odpracuje nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích a noční dobou doba od 22.00 hodin do 6.00 hodin. To znamená, že na lékařské preventivní prohlídky chodí pravidelně pouze zaměstnanci, kteří pravidelně v době od 22.00 hodin do 6.00 hodin odpracují nejméně 3 hodiny.

Naproti tomu podle § 116 zákoníku práce platí, že za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Jinou minimální výši a způsob určení příplatku lze sjednat jen v kolektivní smlouvě. Tím je stanoveno, že za dobu noční práce, (tj. práce mezi 22. 00 hodinou až 6.00 hodinou) přísluší dosažená mzda a příplatek za noční práci nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku, není-li sjednáno v kolektivní smlouvě jinak (tedy teoreticky i méně). Tento příplatek je možno paušalizovat, tedy stanovit i nominální částku, ovšem za předpokladu, že nebude u příslušného zaměstnance činit méně než 10 % průměrného výdělku, pokud v kolektivní smlouvě nebude sjednáno jinak. Toto ustanovení však již nezmiňuje pojem noční zaměstnanec a uvádí zaměstnanec, takže to znamená, že každý zaměstnanec, který odpracuje alespoň hodinu v noční době má právo na příplatek za noční práci. To znamená, že i v případě, když pracovní doba končí 23.00 hodin nebo začíná v 5.00 hodin má zaměstnanec (byť z pohledu BOZP není považován za zaměstnance pracujícího v noci) právo na noční příplatek.



 Hodnocení
Zhodnoťte, jak se Vám článek líbil (1 = výborný ... 5 = špatný)
 

Diskuze ke článku
V diskuzi není žádný příspěvek
Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:

Podmínky užívání portálu TLAKinfo.
Připomínky, náměty a dotazy - redakce portálu.
© Copyright DEKRA CZ, a.s. 2005-2019, všechna práva vyhrazena.