[Tisk]  [Poslat e-mailem]  [Hledat v článcích]
TLAKOVÁ ZAŘÍZENÍ s ohledem na nové předpisy
Datum: 1.1.1999
Autor: Alois Matěják -ATZ

 

l. Základní pojmy - všeobecně

Vyhrazená tlaková zařízení jsou konstrukční tlakové celky tvořící vymezené prostory s pevnými , nepohyblivými stěnami, na které působí plynné nebo kapalné látky vnitřním přetlakem. Tlakové zařízení musí být konstruované, vyrobené a zkoušené na největší přípustný přetlak,, největší popř. nejnižší přípustnou teplotu a zabezpečené proti jejich překročení, dále musí být tak provozované a udržované, aby byla zajištěna bezpečnost obsluhy a zařízení.
Vyhrazená tlaková zařízení jsou definována vyhláškou Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. l8/l979 Sb., ve znění vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 97/l982 Sb. a vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 55l/l990 Sb. Jde o následující zařízení:
a) parní a kapalinové kotle (dále jen kotle), u kterých konstrukční přetlak přesahuje 0,07
MPa a teplota pracovní látky převyšuje při tomto přetlaku bod varu,
b) tlakové nádoby stabilní (dále jen TNS) , u kterých nejvyšší pracovní přetlak přesahuje 0,07 MPa a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny jakékoliv teploty nebo jakékoli kapaliny s teplotou převyšující bod jejich varu při přetlaku 0,07 MPa,
c) kovové tlakové nádoby na přepravu plynů (dále jen nádoby na plyny), u kterých kritická teplota je nižší než + 50 oC, anebo plynů, u kterých při teplotě + 50 oC je absolutní tlak /tenze) par vyšší než 0,3 MPa.

Zařízeními podle této vyhlášky nejsou :
a) kotle pracující s radioaktivními látkami nebo kotle umístěné v prostředí s neutronovým tokem.
b) kotle o objemu do 10 litrů (včetně) , u nichž bezpečnostní součin z konstrukčního přetlaku v MPa a objemu v litrech nepřesahuje 10.
c) tlakové nádoby pracující s radioaktivními látkami nebo tlakové nádoby umístěné v prostředí s neutronovým tokem,
d) tlakové nádoby do 10 litrů (včetně), u nichž bezpečnostní součin nepřevyšuje 10.
e) tlakové nádoby z trubek i nekruhových průřezů o nejvyšším vnitřním rozměru do 100 mm (včetně) bez sběračů, popřípadě se sběrači, pokud sběrač z trubky i nekruhového průřezu nemá vnitřní rozměr větší než 150 mm (včetně).
f) topná tělesa pro parní a vodní (kapalinové) vytápění,
g) potrubí , jeho rozšířené části a tlakové nádoby do něho vestavené (určené například k uvolňování tlaku jako zásobníky), jejichž vnitřní průměr (D) nepřesahuje trojnásobek vnitřního průměru (d) největší připojené trubky,jakož i všechny rozšířené části potrubí a tlakové nádoby do něho vestavěné, pokud slouží jen k dopravě pracovní látky (například rozdělovače, odlučovače, sběrače).
h) tlakové části strojů a technických zařízení, které nejsou samostatnými tlakovými nádobami (například válce pístových strojů, skříně parních turbín,větrníky pístových kapalinových čerpadel, chladiče kompresorů, tlaková pouzdra zapouzdřených rozvoden ).
i) ohřívače vzduchu,prášníky,čističe plynu vysokých pecí.
j) nafukovací nekovová zařízení , u nichž vnitřní přetlak stlačeného plynu zajišťuje jejich tvar a tuhost (například pneumatiky,pneumatické nosníky,plováky).
k) nádoby na plyny o tlakovém objemu do 0,22 litrů (včetně).
l) nevratné tlakové nádoby pro aerosoly a podobné použití.

Zákonem č.71/2000 Sb. a č.124/2000 Sb. , které mění zákon č.174/1968 Sb. v platném znění,
se zásadně změnila situace při výrobě tlakových zařízení.
Na výrobu tlakových zařízení se vztahuje zákon č.22/1997 Sb. o požadavcích na výrobky ve
znění zákona č.71/2000 Sb.
Od 1.1.2000 platí NV č.182/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení ve znění NV č.290/2000 Sb. a tlaková zařízení se stala stanoveným výrobkem dle zákona č.22/1997 Sb.
Na jednoduché tlakové nádoby pro vzduch a dusík se vztahuje NV č.175/1997 Sb. ve znění
NV č.80/1999 Sb. a NV č.285/2000 Sb.
Tlakovým zařízením jsou : nádoby, potrubí, bezpečnostní výstroj a tlaková výstroj. Definice viz NV č.182/1999 Sb. Definice jednoduché tlakové nádoby viz NV č.175/1997 Sb.
Do provozu se uvádějí sestavy , což je několik tlakových zařízení sestavených výrobcem tak , že přestavují ucelenou funkční jednotku s nejvyšší pracovním tlakem větším než 0,5 bar.
Tlaková zařízení se podle nebezpečnosti tekutin rozdělují do dvou skupin a podle bezpečnostního součinu PS (tlak) a V (objemu) do kategorií. U potrubí místo PS je udáván DN.
Na trh (definice dle zákona č.22/1997 Sb.) se smějí uvést pouze výrobky, u kterých bylo provedeno prohlášení o shodě a výrobek nese označení CCZ (po podpisu smlouvy s Evropským společenstvím označí CE). Mohou to být i jednotlivé tlakové zařízení např. nádoba (svařenec bez výstroje) ,pojistný ventil, armatury atd. nebo i sestava např. vzdušník pojízdného kompresoru. Způsob prohlášení shody je dán postupy v NV č.182/1999 Sb. podle kategorie tlakového zařízení.
Okamžikem uvedení do provozu se na tlakové zařízení plně vztahuje zákon č.174/1968 Sb. a vyhláška č.18/1979 Sb., č.21/1979 Sb., č.85/1978 Sb. atd.

2. Tlakové nádoby stabilní

2.1 Základní pojmy - názvosloví - (ČSN 69 0010 část 1.1, ČSN 69 0012)

Tlaková nádoba stabilní:
nádoba, na jejíž stěny působí tlak pracovní látky, nádoba nemění své stanoviště nebo je přenosná, převozná, popř. pojízdná a je trvale nebo přechodně spojena se zdrojem tlaku a neslouží k dopravě kapalin a plynů, vzniká spojením tlakových částí nádoby.
Pracovní látka (tekutina):
Kapalina,pára nebo plyn,obsažené v tlakovém prostoru nádoby.- viz též definice v NV č. 182/1999 Sb.
Hranice nádoby: tlaková nádoba končí:
- první těsnící plochou přírubového spoje hrdla nádoby a připojeného vnějšího potrubí nebo armatury,
- návarovou plochou přivařovacího hrdla pro první obvodový svar vnějšího přivařeného
potrubí,
- prvním závitovým spojem návarku pro závitové přípojky, první těsnící plochou tvarovky, přináležející k nádobě,
- uzávěrem otvory tlakové nádoby, jako jsou víka průlezů a pracovních otvorů,
- svarem připojujícím beztlakovou část k tlakové nádobě, je-li tato beztlaková část přivařována přímo k vnějšímu nebo vnitřnímu povrchu nádoby.
Pracovní přetlak:
vnitřní nebo vnější přetlak, který vzniká při normálním průběhu pracovního procesu.
Nejvyšší pracovní přetlak:
nejvyšší hodnota vnějšího nebo vnitřního přetlaku, kterou smí přetlak v tlakové nádobě dosáhnout za provozu a na níž smí být také nejvýše nastaveno pojistné zařízení. Pro pojistné ventily je nejvyšší pracovní přetlak roven otevíracímu přetlaku, přípustné krátkodobé překročení nejvyššího pracovního přetlaku při otevírání pojistného ventilu na plný průtok se určuje podle ČSN 69 00l0-5.2 (viz ČSN 69 00l0-4.2).
Výpočtový přetlak:
výpočtovým přetlakem p v provozních podmínkách se rozumí přetlak , pro nějž se provádí pevnostní výpočet. Výpočtový přetlak pro tlakovou nádobou nebo její část je roven nebo je větší než nejvyšší pracovní přetlak.
Působí-li na část tlakové nádoby hydrostatický tlak, jehož hodnota převyšuje 5 % nejvyššího pracovního přetlaku,potom musí být výpočtový přetlak této části zvýšen o hodnotu tlaku hydrostatického , sníženého o 5 % nejvyššího pracovního přetlaku.
Oprava nádoby:
zásah do tlakového celku nádoby za účelem odstranění závad vzniklých provozem, transportem nebo z jiných důvodů, při kterém nedochází ke změně pracovních parametrů nebo určení nádoby.
Rekonstrukce nádoby:
zásah do tlakového celku nádoby za účelem změny jejích pracovních parametrů, určení nebo konstrukce.
Montáž nádoby:
sestavení jednotlivých částí nádoby oprávněnou organizací u provozovatele s použitím svařování, nýtování ,ohýbání.tváření a vrtání děr do tlakových částí , po kterém se provádí stavební a první tlaková zkouška.
Instalace nádoby :
ustavení, vystrojení a zapojení nádoby podle projektu bez zásahů do tlakového celku vyžadujících oprávnění.

2.2 Rozdělení tlakových nádob stabilních
Tlakové nádoby se dělí podle vyhlášky č. l8/l979 Sb., v platném znění do skupin podle nejvyššího pracovního přetlaku (p)v MPa a součinu nejvyššího pracovního přetlaku a objemu (v) v litrech takto:
a) skupinu A tvoří tlakové nádoby s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 0,2 MPa, jejichž bezpečnostní součin má hodnotu vyšší než l000,
b) skupinu B tvoří ostatní tlakové nádoby.
Pokud má zařízení několik tlakových prostorů, posuzuje se bezpečnostní součin každého prostoru zvlášť a zařízení se zařazuje do skupiny, která odpovídá nejvyššímu bezpečnostnímu součinu.
Objem v litrech je celkový prostor určený pro pracovní látku (popř. látky), která je v zařízení pod přetlakem. Část tlakového prostoru, který tvoří vestavěné části, vyzdívky, výplně ap. se při výpočtu objemu neodpočítává.
Další rozdělení tlakových nádob stabilních uvádí ČSN 69 00l0-2.l, a to v návaznosti na charakter pracovní látky a pracovní parametry. Celkem je zde uvedeno 5. kategorií tlakových nádob, přičemž 5. kategorie obsahuje nevyhrazená zařízení.

2.3 Výstroj tlakových nádob stabilních (TNS)
Z definice TNS vyplývá , že tlakovou nádobou stabilní (dále jen TNS) jsou u ohříváků a výměníků pouze primérní strany,jsou-li topeny horkou vodou s teplotou větší než 115oC nebo parou s přetlakem větším než 0,07 MPa,jež mají větší objem než 10 litrů a bezpečnostní součin je větší než 10.
Sekunderní strany těchto ohříváků nejsou vyhrazeným tlakovým zařízením dle vyhlášky ČÚBP č.18/1979 Sb., musí však odpovídat jiným předpisům např. vyhlášce č.48/1982 Sb.- "Základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení" ve znění pozdějších změn, ČSN 06 0830 - " Zabezpečovací zařízení pro ústřední vytápění a ohřívání užitkové vody" , ČSN 06 0310 - " Ústřední vytápění.Projektování a montáž ", ČSN 06 0320 - " Ohřívání užitkové vody. Navrhování a projektování" atd.

TNS jsou tudíž ze zařízení tepelných zařízení :
a) primérní strany ohříváků a výměníků
b) vzdušníky
c) tlakové expandéry se vzduchovým polštářem
e) tlakové expandéry s membránou nebo vakem (expanzomaty)
f) nádoby samočinných vodáren
g) pojízdné hasicí přístroje pěnové a práškové
h) zásobníky P-B ,
atd.
Tlakovými nádobami jsou např. i fekální vozy , sodobary, vzdušníky pojízdných kompresorů atd., které se mohou na tepelných hospodářstvích používat.
Nejsou jimi např. odlučovače,bahníky,rozdělovače,sběrače na potrubí primeru .
Stanoviskem ČÚBP nejsou TNS všechny deskové ohříváky. Musí však stále splňovat požadavky vyhlášky č.48/1982 Sb. , ČSN 06 0830,06 0310 ,06 0320 (i po primerní straně) např. mít armatury odvodnění, odvzdušnění.

2.4 Základní požadavky na výstroj - ČSN 69 0010 část 5.2

TNS musí mít alespoň tuto výstroj:
a) uzavírací a vypouštěcí armaturu,
b) tlakoměr
c) pojistné zařízení
d) odvětrávací uzávěr (odvzdušnění).

a) uzavírací zařízení pro odpojení od potrubí přivádějícího, popř. odvádějícího, pracovní tekutinu. Tento požadavek je dán tím, že TNS umožňuje kdykoliv oddělit od zdroje tlaku (např. v případě poruchy) bez odstavování celého výměníku.
Obsluze i údržbě přístupné zařízení k vypouštění tvořícího se kondenzátu nebo celého obsahu nádoby. Pokud lze uzávěry přivádějícími a odvádějícími látku z nádoby kdykoliv vypustit, nemusí mít TNS zvláštní vypouštěcí zařízení,
1) Z textu vyplývá , že každá TNS (výměník) musí mít na primeru a sekundéru odvodňovací armaturu a odvzdušnění. Tuto výstroj však musí mít i ohřívák TV i TUV topený teplou vodou (do 115oC) nebo parou do přetlaku 0,07 MPa , dle vyhlášky č. 48/1982 Sb. Na tuto skutečnost zapomínají projektanti a konstruktéři, zejména u deskových ohříváků. Tyto ohříváky musí mít armatury odvodnění po obou stranách a odvzdušnění primeru a odvzdušnění sekundéru u ohříváků ústředního topení(dále jen ÚT). U ohříváků teplé užitkové vody (dále jen TUV) není odvzdušnění sekundéru nutné. I u velmi malých deskových ohříváku musí být armatura odvodnění sekunderu z důvodů zrušení tlaku a vypuštění vody při výměně (opravě) a odvzdušnění z důvodu nevhodného vytlačování vzduchu do topného systému.
2) U všech prvků používaných na TNS,ale i na výměníku nutno vždy prověřit PN a pracovní stupeň (oC) ,zejména u armatur odvodnění a odvzdušnění.
b) Tlakoměr ukazující vnitřní přetlak v připojeném tlakovém prostoru TNS, vybavený armaturou umožňující kontrolu tlakoměru za provozu (trojcestným kohoutem ,ventilem ap). Tlakoměr musí být na každém tlakovém prostoru, pokud mají rozdílné pracovní přetlaky.
1) Při měření tlaku par nebo horkých kapalin, jejichž teplota zvyšuje teplotu přístroje
nad 60 oC, musí přívodní trubka tlakoměru tvořit kondenzační (vodní) smyčku.
2) Osazení manometrů a teploměrů na primeru je nutné jak na vstupu tak i na výstupu z
výměníku.Nemusí být na každém ohříváku. Umístění teploměru a manometru na sekunderní straně je určeno ČSN 06 0830.
3) Rozsah stupnice manometru by měl být takový,aby hodnota pracovního přetlaku se nacházela v prostřední třetině rozsahu stupnice. Tam kde je horkovodní soustava provozována s letními a zimními čerpadly je to někdy problém.
4) Průměr pouzdra by měl být takový , aby byla stupnice dobře viditelná ze stanoviště obsluhy . Doporučuji O pouzdra 160 mm.
5) Na stupnici manometrů ,nikoliv na skle musí být označena hodnota nejvyššího pracovního přetlaku (otevírací přetlak jistícího pojistného zařízení).
U expanderů a na sběrači v místě doplňování musí být označeny hodnoty min. a max.přetlaku , který je v soustavě automaticky udržován např. zelenou barvou a otevírací přetlak PV červenou čárkou. Hodnoty min. a max. přetlaku v OS je nutno označit i na manometrech na sběračích a rozdělovačích.
Značky doporučuji provádět izolepou,značení fixem není trvanlivé a barvou je čárka příliš silná.
6) Konstrukce, montáž a umístění tlakoměru musí odpovídat požadavkům ČSN 25 7201 a přednostně se jednotlivé prvky volí dle ČSN 13 7501 .
Pozor EN 837-1,2,3 (ČSN 25 7012-1,2,3) dovoluje manometr se závitem1/4“ ,3/8“ !
7) Kohouty lze používat pouze do PN 16 (bar) a teploty 120oC. Další omezení je v ČSN 13 7501 čl.1.
POZOR ! Některé kohouty českých výrobců jsou pouze na teplou vodu a mají PN 6 a lze je tudíž pouze použít na otopných teplovodních soustavách.
8) Třída přesnosti manometrů je daná nejvyšším pracovním přetlakem a pro zařízení tepelného hospodářství do 1 MPa může být 4% a do 2,5 MPa musí být 2,5%.
9) Tlakoměr, lze nahradit teploměrem se souhlasem orgánu státního odborného dozoru v případě pracovní látky, kterou je kapalina a její sytá pára, u níž je zákonitý vztah mezi tlakem a teplotou, kdy určité teplotě odpovídá určitý tlak a naopak.
Poznámka :
Upozorňuji na problematiku jednotky tlaku. V Čechách byla direktivně zavedena v souvislosti se zavedením SI soustavy pouze jedna jednotka tlaku a to Pascal (Pa, kPa, MPa). Po otevření se světu ,jsme s překvapením zjistili, že celý svět (ale i bývalé státy RVHP) měří tlak v bar a Pascal se používá pouze při výpočtech.
V únoru 1992 byla jednotka bar v ČR povolena jako vedlejší jednotka a její postavení je stejné jako oC v teplotách. Chybou je,že čeští výrobci vyrábějí tlakoměry se stupnicí pouze v Pa a v zahraničí pouze v bar. Není potom výjimkou , že na jednom výměníku (kotelně) jsou manometry,které mají stupnice v Pa, kPa, MPa, bar ,psi, m.v.s. nebo v kombinaci těchto jednotek.
Každý provozovatel si může svobodně rozhodnout v jakých jednotkách bude provádět měření tlaku , ale pak by toto měření mělo být jednotné, pouze v jedné jednotce ( alespoň na jednotlivých výměnících).
Situaci nevyřešila ani nová vyhláška MPO č. 264/2000 Sb. - o základních měřících jednotkách a jejich označování, která ve stati 1.2.1. - odvozené jednotky uvádí Pa, ale ve stati 1.4. - zvláštní povolené jednotky uvádí bar jako jednotku povolenou dočasně.
c) alespoň jedno pojistné zařízení zabezpečující nádobu před překročením nejvyššího pracovního přetlaku.
1) Zařízení musí být zajištěno proti nedovolenému zásahu do jeho funkce. Má-li nádoba několik tlakových prostorů s rozdílnými tlaky, musí mít každý takovýto prostor vlastní pojistné zařízení .
2) Pojistné zařízení primeru VS je zpravidla umístěno na zdroji,teplárně nebo elektrárně , a nemusí být na každém výměníku.
3) PV musí mít otevírací přetlak ,který je roven nejvyššímu pracovnímu přetlaku nádoby.
4) Konstrukce PV musí být schválena organizací státního odborného dozoru (ČSN 69 0010). Nyní musí mít prohlášení o shodě a značku CCZ (CE) dle NV č.182/1999 Sb.
5) Na zařízeních tepelného hospodářství nesmí být před PV žádná uzavírací armatura .
6) Výpočet,dokumentace,značení PV a umístění musí odpovídat ČSN 13 4309 -„Průmyslové armatury. Pojistné ventily.Část 1, 2, 3, 4.“
7) Výfukové potrubí musí mít PV s otevíracím přetlakem přes 1,6 MPa. Výfuk z PV nesmí ohrožovat obsluhu.
8) Ve zvláštních případech lze se souhlasem orgánu státního odborného dozoru použít jiného zařízení místo pojistného ventilu, mohou to být např.:
- průtržné membrány (používané samostatně nebo v kombinaci s pojistným ventilem),
- signalizační tlakoměry,
- tavné pojistky,
- signalizační teploměry.
Tyto případy připadají v úvahu pokud pracovní látka může způsobit nespolehlivost pojistných ventilů, např. u plynů obsahujících značné množství prachových částic, dále u kryogenních plynů ap. Jiným důvodem je, pokud chceme zabránit unikání cenných nebo jedovatých látek netěsným pojistným ventilem.
9) Jestliže nejvyšší pracovní přetlak TNS není nižší než nejvyšší pracovní přetlak zdroje a je vyloučeno zvyšování tlaku v TNS např. vlivem probíhající chemické reakce nebo ohřevu, není umístění pojistného ventilu a tlakoměru na TNS povinné, pokud samotný zdroj tlaku je opatřen tlakoměrem a vyhovujícím pojistným zařízením. Tento případ může být např. u rozvodu tlakového vzduchu, kdy je jištěn plný výkon a tlak v kompresorovně, další TNS osazené v rozvodu nemusí být samostatně vybaveny pojistnými ventily ap.
10) Když vezmeme v úvahu opačný případ, tj. TNS s max. pracovním přetlakem nižším než je tlak jejího zdroje, musí mít mimo uzavírací ventil ještě redukční zařízení nebo zařízení (např. tlakový spínač), které při dosažení max. pracovního přetlaku vyloučí další dodávání pracovní látky s přetlakem vyšším.
d) Odvětrávací uzávěr na nejvyšším místě nádoby. Může to být armatura , ale i pouze zátka.
e) Alespoň jeden stavoznak musí mít nádoba ohřívaná spalinami, u níž snížení hladiny pod stanovenou výši může způsobit přehřátí stěn nádoby,
1) Vodoznaky se používají i u tlakových expanzních nádob se vzduchovým polštářem.
2) Konstrukce přímých i nepřímých vodoznaků musí být schválena organizací státního odborného dozoru.
3) Skleněné trubičky u vodoznaků lze používat pouze do přetlaku 1,6 MPa a musí být opatřeny ochrannou konstrukcí (krytem) , která nesmí zhoršovat viditelnost hladiny.
4) Na vodoznaku nebo na nádobě musí být označena min. a max. hladina.Hladina by měla být uprostřed nádoby, aby byl vzduchový polštář co největší.
5) Doporučuji osadit na expander havarijní čidlo ,které zabrání najetí zdroje tlaku (kompresor) při dosažení havarijní minimální hladiny, je zde totiž nebezpečí průniku vzduchu do přívodního pojistného potrubí a u teplovodních kotlů to může způsobit havárii kotle.
f) Teploměr musí být na nádobě pracující s přehřátými parami nebo kapalinami o teplotě větší než 500 C.
1) Teploměry mohou být různé konstrukce a pro kontrolu obsluhou na místě jsou vhodné bimetalové, které však mají velkou nepřesnost.
2) Na stupnici teploměru má být hodnota nejvyšší teploty označena červenou čárkou nebo jiným vhodným způsobem.
Uvedené základní požadavky na výstroji je třeba doplnit o zabezpečení otevíratelných nádob. Tyto nádoby musí mít zařízení, které umožní snížit pracovní přetlak před otevřením nádoby na tlak atmosférický, popř. ochladit vnitřní obsah pod nebezpečnou teplotu.
Nádoby s rychlouzávěrem, popř. s centrálním uzávěrem, musí mít zařízení, které znemožní otevření uzávěru před snížením pracovního přetlaku na tlak atmosférický. U otevíratelných nádob musí být též vyloučeno plnění nádoby tlakovým mediem pokud centrální uzávěr nebo rychlouzávěr nezajistí spolehlivě víko (dveře ap.) v uzavřené poloze.
Zdravotnické sterilizační přístroje mohou mít závěry, aby při otevírání nejprve zrušily těsnost mezi sterilizační komorou a víkem a tím umožnily vyrovnání vnitřního přetlaku na tlak atmosférický bez ohrožení obsluhy Přístroje s rychlouzávěrem popř. centrálním uzávěrem musí mít kromě tohoto zařízení, které znemožní otevření před snížením vnitřního přetlaku na hodnotu 0,03 MPa.Otevíratelné zdravotnické sterilizační přístroje musí mít také zařízení, kterým se lze přesvědčit nezávisle na údaji tlakoměru, že tlakový prostor je bez přetlaku.
Těmto zařízením (otevíratelné TNS) je nutno věnovat velkou pozornost, a to nejen z titulu instalace speciálních zabezpečovacích zařízení a jeho stavu, ale rovněž nutno přihlížet k cyklickému namáhání, které ve většině těchto TNS přesahuje l000 cyklů povolených pro statické hodnocení nádoby. V místech centrálního uzávěru často vznikají špičky napětí od přídavného zatížení, které potom jsou příčinou trhlin z hlediska nízkocyklové nebo vysokocyklové únavy.
Pro TNS je povoleno užívat armatury, které vyhovují příslušným ČSN např. 13 3060 a 13 3041. U nádob, kde dochází za provozu k varu náplně v pracovním prostoru a jsou vybaveny dálkovým teploměrem, se zajišťuje možnost jeho kontroly umístěním jímky pro kontrolní teploměr na vhodném místě nádoby. Přivádějí-li se do TNS nebo se v ní mohou tvořit vznětlivé nebo jedovaté plyny a páry, musí být spolehlivě zamezeno jejich unikání na pracoviště (např. odváděcími trubkami od pojistných ventilů nebo membránových pojistek), přičemž jedovaté plyny musí být zneškodněny filtrem nebo jiným způsobem.
Veškerá výstroj musí být zabezpečena před manipulací nepovolanými osobami a u nádoby umístěné mimo budovu také před atmosférickými vlivy a zároveň veškerá výstroj, zejména pojistná zařízení, musí být umístěna tak, aby byla přístupná za provozu.

3. Kotle:


1 Rozdělení :
1.1 Kotle parní : a) nízkotlaké přetlak do 0,07 (0,05)MPa
b) středotlaké přetlak přes 0,07 MPa
1.2 Kotle kapalinové : a) teplovodní-teplota do 1150 C
b) horkovodní-teplota přes 1150 C
Kotle dle bodu /1.1b/ a /1.2b/ jsou vyhrazeným tlakovým zařízením dle vyhlášky ČUBP č.18/1979 Sb. ve znění pozdějších změn . Konstrukce a výstroj musí odpovídat ČSN 07 0620 - "Konstrukce a výstroj parních a horkovodních kotlů" a další navazující předpisy a normy . Provoz musí odpovídat ČSN 07 0710. Výrobce musí provést stavební zkoušku a 1.tlakovou zkoušku,což potvrdí v pasportu ( revizní knize), který musí být dodaný s kotlem.Před uvedením kotle do trvalého provozu se musí provést "odborné šetření"dle čl.6 ČSN 07 0710. Vyhrazeným tlakovým zařízením dle vyhlášky nejsou kotle do objemu 10 litrů a jejichž bezpečnostní součin objemu v litrech a přetlaku v MPa není větší než l0.
Situace se změnila NV č.182/1999 Sb., v současné době je však přechodné období do 31.12.2002 - viz § 8 citovaného NV.
Kotle dle bodu /1.1a/ a /1.2a/ musí odpovídat vyhlášce ČUBP č.91/1993 Sb "k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách". Vztahuje se pouze na kotelny s jednotlivými kotly s výkonem 50 kW a vyšším , nebo na kotelny s celkovým výkonem větším než 100 kW.Otopné soustavy musí odpovídat zejména ČSN 06 0830 - Zabezpečovací zařízení ústředního vytápění a ohřevu užitkové vody, ČSN 06 0310 - Ústřední vytápění. Projektování a montáž a další navazující předpisy a normy.Konstrukce kotlů musí odpovídat ČSN 07 0240 a navazujícím ČSN-EN normám.
Před uvedením kotelny do provozu musí být provedena odborná prohlídka dle vyhlášky č.91/93 Sb., zkoušky zabezpečovacího zařízení dle ČSN 06 0830 a zkoušky otopné soustavy dle ČSN 06 0310.
Další rozdělení kotlů nízkotlakých parních a teplovodních je dle výkonu jednotlivých kotlů do 50 kW - ČSN 07 0245 a nad 50 kW - ČSN 07 0240.
Samostatnou kapitolou jsou spalinové kotle (ohříváky) umístěné za průmyslovými spotřebiči,ale i za nízkotlakými kotli. Může-li teplota vody překročit teplotu 115o C a pára přetlak 0,07 MPa , je toto zařízení též vyhrazeným tlakovým zařízením. Zatím je chápáno jako kotel, viz zrušená ON 07 0201- "Kotle na odpadní teplo" a provoz a výstroj by se měly řídit ČSN 07 0710,07 0620. Dle mého mínění jsou tyto požadavky neúměrné např. požadavek na topičský průkaz,kdy se musí kotel odstavit atd. Lepší řešení by bylo zařazení těchto spalinových ohříváků mezi TNS.Problematika však není jednoduchá , v chemickém provozu jsou spalinové kotle o výkonu i 100 tun/hod.

4. Dokumentace a značení tlakového zařízení


1 Dokumentace a značení TNS
1.1 Každá TNS musí mít tovární štítek , který musí obsahovat:
- označení výrobce
- výrobní číslo, rok výroby,
- nejvyšší pracovní přetlak ,
- nejvyšší a (neb) nejnižší dovolená pracovní teplota
- objem v litrech nebo m3.
Pro nádoby s více pracovními prostory pracujícími s rozdílnými pracovními parametry , je nutno na štítku uvést údaje dle bodu /d/,/e/,/f/ pro každý prostor.
Tovární štítek musí být neodnímatelně upevněn , musí být viditelný a přístupný.
1.2 S každou tlakovou nádobou musí být dodán pasport (revizní kniha) dle ČSN 69 0010 část 7.2.
V závislosti na parametrech (vnitřní objem, pracovní přetlak, pracovní teplota)a konstrukci nádoby se může zkrátit obsah pasportu vynecháním údajů, které se na danou nádobu nevztahují.
Dovoluje se změnit rozměry listů a úpravu sloupců za podmínky zachování předepsaných údajů a zaměnit tabulky kopiemi osvědčení obsahují-li potřebné údaje.
Pro jednoprostorové nádoby , vyráběné opakovaným způsobem , pracovním přetlakem do 1,6 MPa a s pracovní teplotou 00C až 200o C , s nežíravou pracovní látkou a průměrem do 800 mm může výrobce vypracovat zkrácený pasport podle přílohy B,ČSN 69 0010 část 7.2.

2 Dokumentace a značení kotlů:
2.1 Značení vyhrazených kotlů se provádí dle ČSN 07 0751.
Na každém kotli, přehřívači anebo ekonomizéri musí výrobní firma připevnit výrobní štítek obsahující následující údaje:
na parních kotlích :
a) název)značka) a sídlo (stát,město) výrobního závodu,
b) výrobní číslo,
c) rok výroby,
d) jmenovitý parní výkon , kg/s (t/h),
e) pracovní tlak , MPa,
f) jmenovitá teplota páry, 0C (K),
na horkovodních kotlích
a) název (značka) a sídlo (stát,město) výrobního závodu,
b) výrobní číslo,
c) rok výroby,
d) jmenovitý tepelný výkon , MJ/h (Gcal/h),
e) pracovní tlak , MPa,
f) jmenovitá teplota páry, 0C (K),

V blízkosti výrobního štítku , na tělese kotle, přehříváku nebo ekonomizéru se vyrazí následující údaje :
1) název (značka) a sídlo (stát,město) výrobního závodu,
2) výrobní číslo,
3) rok výroby,
Výrobní štítek se musí připevnit nýty anebo přivařit k podkladové destičce , která se musí pevně připevnit k tělesu kotle, přehřívače nebo ekonomizéru.
2.2 S každým kotlem musí být dodaná technická dokumentace dle ČSN 07 0623
Dokumentaci tvoří zejména :
a) pasport kotle,
b) výkresy sestavy kotle s výkresy sestav tlakového celku,
c) základové plány kotle, tj. základové plány zpracované konstrukci výrobce kotle (nikoliv plány stavební),
d) schéma potrubí a armatur s udáním jmenovitých světlostí-Js,jmenovitých tlaků-Jt, pracovních stupňů, čísel norem, popř. katalogových čísel,
e) schéma měřících míst s udáním parametrů pro měření provozních médií., schéma dálkového ovládání a regulace,
f) schéma měřících míst pro měření rychlostí tečení a deformací tlakových částí (podle ČSN 13 1011),
g) seznam náhradních dílů ,
seznam náhradních dílů prvního vybavení,
seznam doporučených náhradních dílů a částí s uvedením údajů potřebných pro objednání (číslo výkresu, normy apod.),
h) výrobní výkresy náhradních dílů,
i) osvědčení OTK o jakosti a kompletnosti kotle, součástí výstroje kotle, jako příslušenství a pomocných zařízení,
j) pokud pro výstroj kotle, jeho příslušenství a pomocná zařízení jsou vypracovány normy nebo technické podmínky, dodá se dokumentace podle nich (např. dokumentace ventilátorů podle ČSN 12 3060), v ostatních případech se předá :
1) výkres sestavení nebo rozměrový náčrt,
2) základový plán s údaji o zatížení,
3) schéma mazání, poř.oběhu vody,
4) protokol o zkouškách,
5) skutečné charakteristiky,
6) montážní předpisy,
7) provozní předpisy,
8) seznam náhradních dílů,
9) výkresy náhradních dílů,
k) provozní předpisy výrobce podle ČSN 07 0710,
l) seznam dokumentace.
2.3 Pasport kotle musí odpovídat ČSN 07 0008
Pasport se dodává spolu s kotlem v jednom vyhotovení formátu A4.
Originály hutních atestů a dokumentů s výsledky zkoušek a kontrol se uschovávají u výrobce nejméně 10 let. Archivní výtisk pasportu se uchovává u výrobce trvale.
Pro parní kotle se jmenovitým tlakem do 0,6 MPa , s hmotnostním průtokem páry 0,278 kg.s-1 a s vnitřním objemem do 200 litrů , jakož i pro horkovodní kotle se jmenovitým tepelným výkonem do 0,7 MW a s jmenovitou teplotou vody do 1600 C se připouští forma zkráceného pasportu.
2.4. Značení a předaná dokumentace teplovodních a nízkotlakých parních kotlů je dána příslušnou ČSN EN pro daný typ kotle.

3. Jednoduché tlakové nádoby stabilní
Odlišně se řeší značení a dokumentace jednoduchých tlakových nádob stabilních (JTNS) dle NV č.175/1997 Sb. ve znění NV č.80/1999 Sb. a NV č.285/2000 Sb. a ČSN EN 286 část 1,2,3,4 (69 5286).

3.1 Nádoba nebo štítek musí mít následující údaje :
- nejvyšší pracovní přetlak PS v bar,
- zkušební přetlak Ph v bar,
- nejvyšší pracovní teplota Tmax ve oC,
- nejnižší pracovní teplota Tmin ve oC,
- objem nádoby V v l,
- přijatý korozní přídavek c v mm nebo „F“, jestliže je nádoba uvnitř opatřena nátěrem,
- skutečná tloušťka,
- název nebo značka výrobce,
- označení typu a výrobní číslo nebo skupina nádob a rok výroby,
- označení uznaného inspekčního orgánu, pokud je touto normou vyžadován,
- číslo této normy (tj. EN 286-1),
- označení CE (CCZ) pro nádoby se součinem větším než 50 bar.l,vyrobených v souladu se Směrnicí, (NV č.175/1997 Sb.)
Pokud je použit štítek, musí být uzpůsobený tak, aby nemohl být znovu použit a musí obsahovat volné místo pro případné další údaje (např. značka zkoušky).
Značení musí být provedeno viditelným snadno čitelným a neodstranitelným způsobem na nádobu nebo na štítek , upevněný k nádobě takovým způsobem, aby nemohl být odstraněn nebo se stát nečitelným vlivem pracovního prostředí po celou dobu životnosti nádoby.

3.2 Průvodní dokumentace nádoby:
a) údaje na továrním štítku nádoby, včetně čísla série,
b) účel použití nádoby, pro který je konstruována včetně případných přídavných zatížení a způsob upevnění nádoby,
c) údaj o korozním přídavku na hlavní části (plášť , dna, příruby, příp.vnitřní dno) a o skutečné tloušťce stěn hlavních částí,
d) návod na údržbu a instalaci, pokud je to pro bezpečnost nádoby potřebné,
e) prohlášení , že nádoba odpovídá požadavkům této normy (viz příloha B),
f) pro informaci zákazníka upozornění na potvrzení o zkoušce, že na tlakových částech nádoby nesmějí být prováděny žádné svářečské práce,

Poznámka - Tato dokumentace musí být napsaná v jazyce nebo jazycích země určení.

4 Dokumentace a značení tlakových zařízení dle NV č.182/1999 Sb.


4.1 Označovaní a opatřování štítkem :


Na tlakovém zařízení tzn. na nádobách, potrubí, bezpečnostní výstroji, tlakové výstroji, ale i na sestavách ( kotlích ) musí být uvedeny tyto informace :
a) u všech tlakových zařízení :
1. název a adresa či jiný způsob identifikace výrobce,
2. rok výroby,
3. identifikace tlakového zařízení podle jeho povahy , např. typ, série nebo identifikace
výrobní dávky a výrobní číslo,
4. základní nejvyšší nebo nejnižší pracovní meze,
b) v závislosti na typu tlakového zařízení další informace nezbytné pro bezpečnou instalaci, provoz či použití, popřípadě pro údržbu a pravidelné prohlídky , jako např.:
1. objem V tlakového zařízení v L (litrech),
2. jmenovitá světlost potrubí DN,
3. použitý zkušební tlak PT v barech s uvedením data zkoušky,
4. nastavený tlak bezpečnostní výstroje v barech,
5. výkon tlakového zařízení v kW,
6. napájecí napětí ve V (voltech),
7. předpokládané použití,
8. plnící poměr v kg/L,
9. největší hmotnost obsahu v kg,
10. hmotnost prázdného zařízení v kg,
11. skupina tekutiny,
c) tam , kde to je nutné, výstrahy připevněné k tlakovému zařízení upozorňující na nesprávné použití , ke kterému by podle zkušeností mohlo dojít. Textové informace k výstrahám musí být v češtině.
Označení českou značkou shody nebo v případech podle § 7a označení CE a požadované informace musí být uvedeny na tlakovém zařízení nebo na štítku pevně k němu připojeném , až na následující výjimky :
a) kde to přichází v úvahu, může být použita vhodná dokumentace , aby se předešlo opakovanému označování jednotlivých konstrukčních dílů, jako jsou potrubní části, určených pro tutéž sestavu. Týká se to označení českou značkou shody nebo v případech podle § 7a označením CE a dalšího označení a nápisů na štítku podle této přílohy,
b) je-li tlakové zařízení příliš malé,jako je např. výstroj , mohou být informace podle bodu 3.3.1. písm.b) NV č. 182/1999 Sb. uvedeny na štítku připevněném k tlakovému zařízení,
c) údaje o náplni a výstrahy podle bodu 3.3.1 písm.c) NV č. 182/1999 Sb. mohou být uvedeny na štítku nebo jiným vhodným způsobem , za předpokladu, že zůstanou po dostatečně dlouhou dobu čitelné.


4.2 Návody k používání :


a) Je-li tlakové zařízení uváděno na trh , musí být k němu , pokud to připadá v úvahu, připojen návod pro uživatele obsahující všechny nezbytné informace vztahující se k bezpečnosti a týkající se :
1. instalace, včetně montáže jednotlivých částí tlakového zařízení,
2. uvádění do provozu,
3. použití,
4. údržby včetně kontrol a zkoušek prováděných uživatelem,
b) návod musí obsahovat informace připojené k tlakovému zařízení podle bodu 3.3 s výjimkou identifikace série, popřípadě musí být provázen technickou dokumentací, výkresy a schématy, nezbytnými k plnému pochopení tohoto návodu,
d) popřípadě musí návod též upozorňovat na nebezpečí vyplývající z nesprávného použití podle bodu 1.3. a zvláštních okolností návrhu podle bodu 2.2.3.
Výrobek bez návodu k používání nelze považovat za bezpečný výrobek - viz text § 8 zákona č.22/1997 Sb. ve znění zákona č. 71/2000 Sb.




 Související

Související témata
Teorie, definice

 Hodnocení
Zhodnoťte, jak se Vám článek líbil (1 = výborný ... 5 = špatný)
 
průměrné hodnocení: 1,17 (počet známek: 6) 

Diskuze ke článku
V diskuzi není žádný příspěvek
Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:

Podmínky užívání portálu TLAKinfo.
Připomínky, náměty a dotazy - redakce portálu.
© Copyright DEKRA CZ, a.s. 2005-2019, všechna práva vyhrazena.