[Tisk]  [Poslat e-mailem]  [Hledat v článcích]
Stroje bez průvodní dokumentace
Datum: 23.4.2012
Autor: Na dotaz odpověděl Doc. Ing. Petr Blecha, Ph.D. z VUT Brno.
Zdroj: BOZPinfo.cz
Náš zákazník (německá strojní firma) dostává staré stroje z Německa pro využití v ČR, obsluhují je zaměstnanci české firmy. Tyto stroje jsou mateřskou firmou vyrobeny v Německu jako jednoúčelové stroje lisy, pneumatické stáčečky plechu, šroubovačky atd. Nemají žádný výrobní štítek, prohlášení o shodě apod. Nemají průvodní dokumentaci. Musíme strojní zařízení posuzovat ve smyslu § 1 a přílohy č. 4 k NV č. 176/2008 Sb. posouzení shody autorizovanou osobou, resp. interním řízením výroby strojního zařízení? Nebo stačí jen postupovat dle NV č. 378/2001 Sb. a vyhodnotit nebezpečí a rizika. Můžete mi poradit, jak na to?

Jak vyplývá z dotazu, není ve firmě k dispozici žádná průvodní dokumentace k uvedeným strojům a tyto stroje nejsou ani vybaveny štítky, natož označením CE. Zde tedy není prokazatelné, že v případě opravy takového stroje, byly použity jako náhradní součásti totožné součásti dodané výrobcem původního strojního zařízení. Dále předpokládám, že u starých strojů se již řada náhradních dílů nevyrábí a jakákoliv oprava tedy může změnit parametry strojního zařízení (např. výměna motoru). V takovém případě je potřeba na takové strojní zařízení nahlížet jako na "nové strojní zařízení" a provést postup posouzení shody v souladu se strojní směrnicí 2006/42/ES (NV č. 176/2008 Sb.). § 4 (NV č. 176/2008 Sb.)

Uvádění na trh nebo do provozu (1) Strojní zařízení může být uvedeno na trh nebo do provozu, pokud a) jsou splněny požadavky uvedené v odstavci 2 a
b) je provedeno tak, aby za předpokladu, že je řádně instalováno, udržováno a používáno pro účely, ke kterým je určeno, a za podmínek, které lze důvodně předvídat, neohrožovalo zdraví a bezpečnost osob, popřípadě domácích zvířat nebo majetek.
2) Před uvedením strojního zařízení na trh nebo do provozu výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce zajišťuje posouzení shody podle § 5, přičemž
a) zajišťuje, aby byla k dispozici technická dokumentace podle oddílu A přílohy č. 7 k tomuto nařízení,
b) zajišťuje ke strojnímu zařízení potřebné informace, zejména návody,
c) vydává ES prohlášení o shodě podle části 1 oddílu A přílohy č. 2 k tomuto nařízení a zajišťuje, aby toto prohlášení bylo přiloženo ke strojnímu zařízení,
d) opatřuje strojní zařízení označením CE podle § 8.
(4) Za uvedená na trh se považují i strojní zařízení vyrobená nebo dovezená pro vlastní provozní potřeby při podnikání.
(5) Pokud nelze určit osobu, která strojní zařízení nebo neúplné strojní zařízení za účelem uvedení na trh vyrobila nebo navrhla a opatřila vlastním jménem nebo značkou, ustanovení tohoto nařízení, týkající se výrobce, se vztahují na osobu, která strojní zařízení nebo neúplné strojní zařízení uvádí na trh nebo do provozu.

Strojní směrnice 2006/42/ES v Článku 2 definuje:

k) "uvedením do provozu" se rozumí první použití strojního zařízení, na něž se vztahuje tato směrnice, ve Společenství k určenému účelu;

Pokud nemáte žádnou dokumentaci, kterou byste prokázali, že toto zařízení bylo již použito ve Společenství k určenému účelu, budete muset postupovat dle výše uvedeného. Pokud neprokážete, že případné opravy bezpečnostních částí byly realizovány totožnými komponentami dodanými výrobcem strojního zařízení, budete muset postupovat dle výše uvedeného. Pokud při opravě strojního zařízení dojde k nezanedbatelné změně parametrů strojního zařízení, budete muset postupovat dle výše uvedeného. Pokud prokážete, že strojní zařízení již bylo ve společenství používáno k určenému účelu a že všechny opravy bezpečnostních součástí byly realizovány pomocí totožných součástí dodaných výrobcem původního strojního zařízení a opravy dalších částí (např. pohonů) nezpůsobily změnu technických parametrů strojního zařízení (např. zvýšení max. rychlosti), můžete postupovat podle NV č 378/2001 Sb. Není to ale žádná výhoda, protože vyhodnocení nebezpečí a rizik vychází rovněž z technické dokumentace a návodů k používání strojního zařízení, které nemáte k dispozici. Musíte si je tedy obstarat nebo vyrobit alespoň místní provozní bezpečnostní předpis.

V podstatě hlavní rozdíl mezi oběma přístupy spočívá v tom, že opatření ke snížení rizika musí být dle strojní směrnice přijata ještě před uvedením strojního zařízení na trh nebo do provozu. Za bezpečné je přitom považováno takové strojní zařízení, které vyhovuje požadavkům příslušných harmonizovaných norem. Kdežto podle NV č 378/2001 Sb. není takovýto termín blíže určen (lze chápat jako "bez zbytečných odkladů") a strojní zařízení musí odpovídat technickým požadavkům příslušných českých technických norem (těch je samozřejmě více a rešerše požadavků zabere rovněž více času).

Pokud již budete postupovat cestou mimo CE prohlášení o shodě, věnujte rovněž náležitou pozornost zákoníku práce, který blíže vymezuje způsob analýzy rizika a odpovědnost vedoucích pracovníků:

§ 101 (neúplný výběr)
Zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, (dále jen „rizika“). Péče o bezpečnost a ochranu zdraví je povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení.
§ 102 (neúplný výběr)
Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací a při bezpečnosti ochrany zdraví práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Prevencí rizik se rozumí všechna opatření (vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele), která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.
Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první vede zaměstnavatel dokumentaci. Při přijímání a provádění opatření k prevenci rizik vychází zaměstnavatel ze zásad, kterými se rozumí:
a) omezování vzniku rizik,
b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu,
c) omezení působení negativních vlivů práce na zdraví zaměstnanců,
d) nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy,
e) nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky,
f) omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů,
g) plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí,
h) přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany,
i) provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení,
j) udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Doufám, že výše uvedené informace jsou dostačující pro zodpovězení vašeho dotazu. Jaký způsob si vyberete bude záviset na rozhodnutí vedoucích pracovníků a ti rovněž budou odpovědni za případné důsledky.



 Hodnocení
Zhodnoťte, jak se Vám článek líbil (1 = výborný ... 5 = špatný)
 

Diskuze ke článku
V diskuzi není žádný příspěvek
Přihlášení/odhlášení odběru příspěvků e-mailem:
váš e-mail:

Podmínky užívání portálu TLAKinfo.
Připomínky, náměty a dotazy - redakce portálu.
© Copyright DEKRA CZ, a.s. 2005-2019, všechna práva vyhrazena.